Výpary dýchacího traktu (tepelné nebo chemické). Aspirace cizích těles. Systémové poruchy. Nádory. Neurologické poškození. Chronická obstrukce horních cest dýchacích. U akutních respiračních onemocnění hraje hlavní roli narušení vnějšího dýchání s následným rozvojem respirační hypoxemie. Obecné zásady Autor podává přehled nejčastějších infektů horních cest dýchacích a polykacích, jejich epidemiologii, klinický obraz a možnosti léčby. Zdůrazněno je odlišení jednotlivých nosologických jednotek a správné nasazení léčby. Na virové infekce antibiotika nepůsobí. Léčba virového onemocnění je pouze symptomatická, což znamená, že se léčí příznaky, ale nikoliv příčina. Mezi nejčastější virová onemocnění patří: záněty horních cest dýchacích, chřipka, průjmy, mononukleóza, žloutenka, ebola, SARS, MERS, COVID-19; a další. Příznaky infekce horních cest dýchacích (URI), jsou obvykle mírné a dva až tři dny po vystavení viru. Příznaky se mohou lišit v závislosti na konkrétním typu viru způsobuje infekce a umístění infekce v dýchacím traktu. Nicméně, příznaky různým URI často se překrývají. Nejčastějšími klinickými příznaky onemocnění horních cest dýchacích je rýma, kašel a subfebrilní teplota. Jako etiologický faktor se uplatňují především respirační viry, bakteriální infekce je původcem v méně než 10 procentech. Přesto jsou u dětí v mnoha případech zcela zbytečně podávána antibiotika. Bronchitida (akutní zánět průdušek) – příznaky, příčina a léčba. Akutní bronchitida nejčastěji začíná příznaky postižení horních cest dýchacích, „rýmou“, a za 3 – 4 dny se zjeví a do popředí dostává suchý kašel. Akutní bronchitida je zánět postihující sliznici průdušek. Nejčastěji se vyskytuje ŽLUTÝ DRAK – virové či bakteriální infekce, záněty, toxin, horečka, žluté hleny, přírodní antibiotikum. STŘÍBRNÝ DECH – virové či bakteriální infekce horních i dolních cest dýchacích, horečka, žluté hleny, pročišťuje plíce od horkého toxinu po vpádu chladného patogenu, přírodní antibiotikum, epidemie jako katar horních cest dýchacích. Přenos infekce se děje nejčastěji kapénko-vou nákazou či přímým kontaktem. Oslabení organizmu, nedostatek vitaminů nebo současně probíhající chronické onemocnění může zvýšit náchylnost ke vzniku této infekce. Inkubační do-ba u virových zánětů bývá 1–4 dny. Infekce horních cest dýchacích - nemoci z nachlazení. Pod chorobami z nachlazení, resp. chřipkovými infekcemi, obecně rozumíme viry vyvolávány akutní infekcí sliznice horních cest dýchacích a nosu, které pravděpodobně souvisejí s oslabením imunitního systému (stresem nebo působením chladu) a nesmí se zaměňovat s chřipkou. Autor: Státní zdravotní ústav. Respirační syncyciální virus ( RSV; někdy psáno i ve tvaru „syncytiální“) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem GgNBS3a.